Z Glasgow mě čekala panoramatická cesta vlakem do Obanu, kde jsem přesedla na trajekt, který mě vzal na Mull. A potom autobusem až do samého západního cípu ostrova s názvem Ross of Mull, kde nás po zhruba dvou kilometrech sestupu po vřesovišti s ovcemi čekala zátoka s centrem Camas, cílem mé cesty. Jedná se o jedno z center Iona komunity, jež je spíše outdoorově zaměřené a pořádá zážitkové pobyty převážně pro děti a mládež se znevýhodněním. Druhé centrum je na blízkém ostrově Iona a je součástí zdejšího známého kláštera a poutního místa. Komunita Iona je křesťanská ekumenická organizace usilující o rovné příležitosti, duševní rozvoj, harmonii ve společnosti, rovnoprávnost a naleznutí místa ve společnosti pro každého jedince.
Studená voda a trocha elektřiny
Camas centrum tvoří dva kamenné domy postavené přímo u moře se základním vybavením. Jeden je pro stálé osazenstvo a druhý pro hosty. Dále je zde několik menších přilehlých objektů. Voda teče studená a trocha elektřiny se vyrábí z větrné turbíny. Rychle jsme se spřátelili s ostatními dobrovolníky. Většina z nich pocházela ze Skotska, ale našli se zde i dobrovolníci z Anglie, Kanady, Německa, Rakouska, Jordánska a já z Prahy. Dohromady tedy okolo 20-ti krátkodobých dobrovolníků a 7 stálých dobrovolníků, kteří v centru působí dlouhodoběji (kromě nich zde bydlí tři kočky, na pláži polehávají ovce a pod nohama hledají jídlo odvážné slepice). Zajímavý byl i věkový průměr naší skupiny, který byl rozhodně vyšší, než bývá na workcampech zvykem (je mi 23 a kromě zmíněných Němek jsem byla nejmladší).
Workcamp nesl název Garden week, takže převážná část se odehrávala na rozlehlé zahradě, lesíku a ve fóliových sklenících. Hlavním úkolem týdne bylo připravit celou zahradu na zimu. Myslím, že na Skotské ostrovní podmínky, neustálý vítr a déšť mají zahradu úctyhodnou. Ve fóliových sklenících se pěstují jahody, hroznové víno, nejrůznější zelenina, a objevila jsem i banánovou palmu. Šneci se nevyhánějí, chemie se nepoužívá. V dlouhých venkovních svažitých záhonech, tradičním způsobu obhospodařování půdy v této oblasti, nazývaných lazybeds, se pěstuje vše možné od jahod přes rebarbory, maliny až k dýním. Mojí hlavní prací přes týden bylo sbírat vyplavené mořské řasy na pláži a převážet je do zahrady, kde jsem s nimi zakrývala záhony, co se do nich vešlo. Řasy se zde užívají jako nejdůležitější hnojivo a zároveň i izolační vrstva na zimu. Ostatní práce byly spojeny s nejrůznějším kutilstvím. Také se stavěla velká hliněná pec.
Diskuze do noci, pozorování tuleňů a noci strávené pod hvězdnou oblohou
A ostatní dobrovolníci? Všichni byli nadšení do práce. I proto se zde mohl uplatnit systém, kdy se vždy ráno nadhodilo, co vše je potřeba udělat, a každý si vybral to své. Práce nebyla povinná, délka „pracovní doby“ nijak určena. Přesto ale většinou všichni pracovali až do doby, než se ozval gong ohlašující čajovou pauzu nebo oběd. Večer jsme se sešli v útulné společenské místnosti, kde jsme se bavili, poslouchali ostatní a diskutovali. Byl to vždy krásný a přínosný čas, protože jsem zpravidla každý večer skončila u stolu s někým jiným a všichni měli co říct. Jídlo nám připravoval personál – dlouhodobí dobrovolníci. A myslím, že to bylo to nejlepší a nejzdravější stravování, co jsem kdy zažila. Do značné míry je Camas potravinově soběstačný, takže jsme si každý den užívali zeleninové saláty, mořské řasy, veganské dezerty z vypěstovaného ovoce a hlavní jídla z vlastních luštěnin, řepy, i brambor.
Mezi velké zážitky patřila jízda na kajacích v moři či společný výlet spojený s koupáním v překrásné zátoce Market’s bay. Tam jsme viděli tuleně, v noci zažili nádhernou hvězdnou oblohu a všudypřítomné střídání přílivu a odlivu. I když počasí v onom týdnu nepatřilo k nejlepším (o to víc jsem si ale připadala jako Bear Grylls! J), jsem si jistá, že jsme si pobyt všichni více než užili a loučení bylo těžké. Tak doufám zase někdy na viděnou!
Adéla Jordáková (23) pracuje jako fyzioterapeutka a právě nyní dokončuje magisterská studia. Mezi její veliké záliby patří sport. Aktivně se věnuje atletice, vzdušné akrobacii a pole dance. „Miluji dobrodružství, výzvy, cestování a objevování nového“, říká o sobě Adéla.
Chceš zažít svůj vlastní příběh na workcampu? Tak si vyber z naší aktuální nabídky a vycestuj také!
