Vyhrál u mě workcamp v italském městě Ferrara. O tomto místě sice u nás moc lidí neví, ale je to překrásný renesanční klenot v oblasti Emilia-Romagna.
Tématem workcampu byl fair trade, což je oblast, která mě spolu s udržitelným rozvojem zajímá. Složení dobrovolníků bylo opět pestré jak napříč národnostmi, tak věkovou strukturou, kdy nejmladší účastnici bylo 20 a nejstaršímu pak 42. Věk ale dle mě ve finále nehraje roli. Důležitá je otevřenost lidí, pozitivní naladění a motivace, což jsme měli všichni. Překvapením bylo, že jsme sdíleli hostel s pár desítkami uprchlíků především z Pákistánu, Afghánistánu a Somálska. Můj prvotní dojem byl rozpačitý, ale pak jsem byla za tuto zkušenost velice ráda. S jednou skupinou jsme se i seznámili, společně sdíleli večeři a povídali si o životě.
V rámci workcampu jsme absolvovali několik zajímavých přednášek o fair trade a jeho různých aspektech, propagovali jsme festival v ulicích města, pomáhali stánkařům a starali se o náš vlastní stánek, kde jsme měli program pro děti. Velmi obohacující byly také meetingy se samotnými prezentujícími na festivalu nebo dalšími lidmi z oblasti fair trade. Ať už to byli zástupci organizace farmářů hospodařících na pozemcích v jižní Itálii, které byly konfiskovány mafií, přednáška o problematice minerálů z Konga a fair phonech nebo povídání o úplně mém nejoblíbenějším produktu z festivalu – papírenských produktech z „cacca di elefante“ neboli ze sloního trusu ze Srí Lanky, díky kterému dochází i k ochraně života slonů. Za projektem stojí i Davide, nesmírně pozitivní člověk, které jezdí stavět studny do Malawi a své nadšení a entuziasmus šíří na potkání.
Náš stánek na festivalu, foto Jarmila Řehořková
Na workcampu trávíte s úplně cizími lidmi několik dnů či týdnů od rána do večera. Proto je tato zkušenost důležitá i z hlediska osobního rozvoje. Člověk je často uzavřen ve své sociální skupinou doma či v práci. Já ale ráda poznávám nové lidi, poslouchám jejich příběhy a názory. A to vnímám jako velkou hodnotu těchto projektů. Pokud je totiž člověk otevřený, může mu to hodně dát. Vždy tvrdím, že mi jakákoliv dobrovolnická zkušenost dala mnohem více, než kolik do ní vložila já. Nevím, zda ještě někdy na další workcamp pojedu, ale z tohoto jsem si odnesla několik velmi cenných poznatků do dalšího života, které především plynuly z toho, s jakými lidmi a různými životními příběhy jsem se potkala. Z tohoto hlediska byl workcamp opravdu výjimečný. Když jsme se loučili, tak i slza ukápla a jak říkala Lori, účastnice z Francie, co má za sebou už téměř desítku workcampů: „Já normálně po tak krátkých projektech nebrečím, ale tady byli prostě skvělí lidé.“
Chtěla bych poděkovat kolegům z workcampu i organizaci INEX-SDA za vyslání.
Chceš zažít svůj vlastní příběh na workcampu? Tak si vyber z naší aktuální nabídky a vycestuj také!
