Navázat kamarádství bylo alfa a omega
Jmenuji se Barbora a poprvé jsem se zúčastnila workcampu s handicapovanými dětmi jako klasický dobrovolník. Tehdy jsem se rozhodla spojit příjemné s užitečným. Řecko je nádherná země a já toužila poznat Soluň a Atény.
Ačkoliv cestování a práce jsou fajn, jazyková bariéra a práce s lidmi v zemi, kde se nemáme pořádně jak dorozumět, byla výzva. S dalšími workcampáky jsme proto zažili spoustu dobrodružství. Přes den nás čekala hlavně práce a po práci nebo o víkendech jsme mohli poznávat krásy soluňských ulic a více se seznamovat. Cestovat místními dopravními prostředky byla opravdu zábava, protože cedule nebyly psány v latince. Takže navázat vztahy a komunikovat s dalšími workcampáky byla opravdu alfa, ale i omega. Zároveň jsme částečně poznali i prostředí řeckých škol, protože jsme v jedné z nich přespávali. Dozvěděla jsem se tak například, že Řekové mají pět měsíců prázdnin!
Strávit dva týdny v jednom objektu s dalšími lidmi z cizích zemí přináší tak silné zážitky, že spolu někteří lidé zůstanou v kontaktu i po skončení projektu. A tak i já jsem s některými dobrovolníky z Řecka dodnes v kontaktu. Je to fajn mít nějaké kamarády a jen tak si naplánovat třeba společný víkend v Madridu. Pro milovníky společenského života je to obrovský benefit.
Práce se znevýhodněnými
Byla to tak silná zkušenost, že jsem přemýšlela, zda bych ještě někdy v budoucnu něco takového znovu zvládla. Proto jsem v Česku navázala na podobný projekt, který se zabývá tvorbou volnočasových aktivit, táborů a výletů pro děti a mladé lidi se znevýhodněním. Projektu se však účastní i starší a vlastně se může přidat kdokoliv aneb sama organizace se jmenuje Centrum pro všechny.
Jde o tábor s klasickým harmonogramem dne a různými aktivitami, ať už sportovními, výtvarnými, hudebními či pohybovými a tanečními. Aktivity však mohou být také na podporu vědomostí. Projekt se uskutečňuje každý rok již více než 15 let, a je přínosný jak pro klienty centra, kteří se na akce vždy těší, tak také pro jejich rodiče, kteří mají možnost vytvořit si na týden úplně jiný program.
Smysl našeho workcampu spočívá v tom, že zahraniční dobrovolníci přijedou a spolupodílejí se na chodu tábora. Workcampáci pomáhají českým asistentům a pro klienty centra jsou každoročním zpestřením. Projekt tak pomáhá prohlubovat empatii, solidaritu, pocit sounáležitosti a přispívá k tvorbě mnoha dalších hodnot.
Letošní tábor se uskutečnil v Rekreačním středisku Lites v Českém Ráji. Jde o středisko uprostřed krásné přírody, které navštěvuje i spousta sportovních oddílů. Byli jsme se ale také podívat v Poděbradech, v Praze, v Mladé Boleslavi.
Vést tým dobrovolníků
Moje role campleadera spočívala v tom, že vysvětluji dobrovolníkům ještě před začátkem projektu, co je po příjezdu čeká, a snažíme se utvořit dobrý tým pomocí různých her, aktivit a výletů.
Během celého workcampu jsem zažila několik silných zážitků. Fascinovalo mě třeba, že se na workcamp přihlásil jeden pár ze Španělska. Během workcampu zažili i extrémní situace, které byly zkouškou jejich vztahu. Např. cesta na lodičkách, která byla zkouškou tpělivosti pro Gonzala. Druhou zkouškou pro ně bylo zvládat náročné situace, kdy měli pomáhat dětem se závažnějšími znevýhodněními. Španělský pár však všechny výzvy překonal s přehledem. Dalším silným zážitkem byl výlet lesem, kdy jsme zvolili špatnou cestu s extrémním terénem. Cestu s vozíčky nebylo možné dokončit a museli jsme se tak vrátit. I tento zážitek workcamp ještě více stmelil.
Obohacující životní zkušenost
A proč to vlastně dobrovolníci dělají ? Všichni do jednoho řeknou, že je práce s lidmi, kteří mají nějaký handicap, obohatila. Ve svém životě jsem se nesetkala s tím, že by to měl někdo jinak. Člověk se podívá na život z úplně jiného pohledu a také si osvojí jiné a nové cesty, jak se dá komunikovat. Tím je projekt prospěšný všem stranám. Pomáhá nám všem se v životě zastavit a více nad věcmi možná i přemýšlet.
