Mohli byste se nám na začátek představit? Kdo jste, co děláte?
Svobodný statek je obecně prospěšná společnost, která se věnuje ozdravení zemědělství. Věnujeme se aktivitám, které jsou spojené s ekologickou výchovou. Snažíme se přivézt lidi zpět k půdě a mezioborově je vzdělávat. Věnujeme se pěstování zeleniny na vlastní půdě, utváření krajiny, dobrovolnictví jak pro jednotlivce, tak pro skupiny, například i formou stáží. Dále poskytujeme poradenství a komunitou podporované zemědělství, máme vlastní e-shop, rozjíždíme sociální podnik zaměřený na zpracování a jsme součástí camphillského společenství.
Kdy jste u vás pořádali první workcamp a jak jste se k němu dostali?
První workcamp proběhl již v roce 2003, kdy se likvidovaly škody po povodních. Potom byla delší pauza a pravidelně jsme workcampy začali pořádat v roce 2010. Dostali jsme se k tomu tak, že jsme hledali někoho, kdo by nám pomohl s pěstováním zeleniny, navíc jsme na tom byli v té době špatně finančně a potřebovali jsme někoho, kdo by nám pomohl. Ze začátku jsme měli dva workcampy ročně, potom se počet postupně zvyšoval, jeden rok jsme jich dokonce měli pět. Ze začátku byly workcampy pořádány ve velmi provizorních podmínkách, což umožnilo velmi silnou sociální interakci mezi skupinou a ta skupina se velmi spojila. Posledních pár let má skupina svůj prostor a zázemí a workcampy jsou pořádány v období sklizně, kdy dobrovolníci mohou vidět plody naší celoroční práce.
Na co jsou workcampy zaměřené a jaký mají dlouhodobý dopad?
Hlavním cílem je, aby se lidé mohli setkat s ekologickým zemědělstvím, aby měli šanci se dozvědět, co to je za práci a jak probíhá. Dále mají šanci vidět, jak vypadá hnutí camphill, protože jsme součástí zatím jediného camphill v Čechách. Také jde o setkávání různých kultur a skupin lidí, poznání osob se speciálními potřebami, ale i poznání sebe sama. Momentálně jsou workcampy postavené na dlouhodobém dopadu, protože už na nich nejsme závislí. Pro nás je princip dobrovolnictví zajímavý i díky sociálnímu přesahu, který přináší. A nevyměnili bychom ho za práci brigádníků, protože dobrovolníci vytvoří společenství nezávisle na nás a zároveň společně s námi, což je pro nás to nejdůležitější.
Dokážete popsat, jak se jednotlivé workcampy liší?
Workcampy se liší především ve skladbě skupiny, která se sejde, a v množství odvedené práce. My máme už v průběhu těch let, kdy workcampy pořádáme, nastavený denní rytmus, který si je velmi podobný, ale jak bude workcamp probíhat závisí na jednotlivých dobrovolnících a na jejich vedoucích, kteří je vedou, protože ti jsou srdcem celé skupiny. Pokaždé je workcamp jiný. Vždy záleží na lidech, co si z něho odnesou, kolik jim je let, jak umí anglicky, do jaké hloubky mají o téma zájem a mnoha dalších faktorech.
Cítíte, že vzhledem k situaci, která nastala v souvislosti s koronavirem, je potřeba víc dobrovolnictví?
Nám přišlo zajímavé, když se v médiích rozebíralo, jak to české zemědělství přežije, když nepřijedou sezónní pracovníci a ať se tito pracovníci hlásí. Nám na základě toho pár lidí také volalo, jestli nepotřebujeme pomoci a my jim říkali, že potřebujeme pomoci každý rok, nejen v souvislosti s koronavirovou krizí. Naše práce totiž nestojí na sezónních pracovnících, protože zaměstnáváme hlavně lidi z regionu, což pro mnohé z nich bylo překvapení. U nás je práce vždy dost, takže máme potřebu dobrovolníků podobnou jako v minulých letech. Pomáhají se sázením, pletím, sklízením, sběrem bylin i ovoce. Jako výměnou jim poskytuje náš čas a snažíme se je vzdělávat a seznamovat s tématy, které je z našich činností zajímají.
Dobrovolnictví bude do budoucna stále více potřeba a nemusí se jednat jen o tu neplacenou práci. Cítíme větší potřebu lidí dávat svůj čas a energii do činností, které jim dávají smysl a kde se cítí dobře.
Zajímá tě taky problematika ekologického zemědělství a komunita camphill? Vydej se na workcamp „Ekologické zemědělství v camphill komunitě“, který proběhne mezi 23. červencem a 6. srpnem.
