Moje cesta do Francie začala 6. června. Letěla jsem do Bordeaux, kde jsem strávila ještě 3 dny sama, protože workcamp začínal až 9. června. Už tyto samotné dny v Bordeaux byly skvělé, udělala jsem si například výlet na Dune du Pilat, což je největší duna v Evropě.
9. června jsem z Bordeaux jela vlakem do asi hodinu vzdáleného městečka Montendre. Hned na vlakovém nádraží jsem potkala dva dobrovolníky – Diega a Hanu z Mexika, a tak jsme si mohli celou cestu povídat. Z vlakového nádraží jsme šli ještě asi 20 minut pěšky a dorazili jsme do La maison des Bateleurs – název domu, kde jsme bydleli.
Dohromady nás bylo v domě asi 20. Byli tam krátkodobí dobrovolníci, mezi které jsem patřila i já a také dlouhodobí dobrovolníci, kteří tam byli na 1 rok. V mojí skupince krátkodobých dobrovolníků nás bylo 14 – z Mexika, Jižní Korei, Japonska, Číny, Belgie, Francie a Mali.
Hned první víkend po příjezdu jsme si udělali výlet k Atlantskému oceánu, takže jsem se po 2 letech koupala v moři, bylo to super. V moři sice byla spousta mořských řas, ale jinak bylo velmi osvěžující.😁 Také jsme si udělali výlet do malé vesničky Talmont-sur-Gironde, která je zařazena mezi nejkrásnější vesnice Francie. Musím říct, že i mně se vesnička moc líbila.
Od pondělí do pátku jsme pracovali na festivalu. Dopoledne jsme pracovali 3 hodiny a odpoledne 2 hodiny. Dělali jsme hlavně oplocení nebo jsme připravovali parkoviště. Nebyla to nijak moc fyzicky náročná práce, takže jsme to úplně v pohodě všichni zvládali. Při práci jsme si povídali nebo jsme si pustili písničky, takže to vždycky rychle uteklo.
Nejlepší zážitek byl samotný festival. Za naši odvedenou práci jsme dostali vstup zdarma. Vystupovali zde zpěváci různých hudebních žánrů a pro milovníky elektronické hudby zde byla i jedna techno stage. Nejvíce se mi líbilo vystoupení belgické zpěvačky Angèle, která má dokonce jednu písničku se zpěvačkou Dua Lipa.
Ve volném čase jsme hráli například basketbal nebo jsme se zúčastnili volejbalového turnaje, který se pořádal v rámci festivalu. Jeli jsme také na výlet na kole a některé večery jsme trávili u ohně. Tyto pohodové večery u ohně jsem měla nejraději, mohli jsme si po celém dni odpočinout a popovídat si. Předposlední večer jsme pořádali mezinárodní večeři – každý uvařil jídlo, které je typické pro jeho zemi, a tak jsem měla možnost ochutnat opravdu spoustu zajímavých jídel. Například dobrovolnice Jelly, která je z Číny, ale žije na Novém Zélandu, udělala smažená vajíčka, ale přidala do nich Coca-Colu. Překvapivě to bylo moc dobré. 😁
Celý zážitek hodnotím velmi pozitivně. Naše parta dobrovolníků byla opravdu super, všichni jsme si moc rozuměli a doufám, že se ještě někdy uvidíme. Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla na dobrovolnictví vyjet a určitě bych to chtěla zkusit znovu. Příště chci vyrazit na Island, kde mě moc láká krásná a divoká příroda.😁
Zajímá tě celá moje cesta? Podívej se na ni přes Instagram, ve výběru #AnetWorkcampuje.
