Hned 1 týden letních prázdnin jsem se vydala do Jihoafrické republiky na sport development workcamp for kids u organizace SAVWA. Ještě než moje cesta vůbec začala, seznámila jsem se s Míšou, mou spolucestovatelkou, a pak jsme mohly vyrazit.
Letěli jsme s přestupem v Paříži do Johannesburgu, kde jsme naskočili na vlak a dojeli do vedlejší Pretorie. Pretorie je jedno z hlavních měst Jižní Afriky, mají totiž celkem tři. Tam nás vyzvednul Enock, zakladatel SAVWA. Hned jsme si s jeho pomocí koupili konektory do zásuvek a po menších problémech i směnili Eura za místní Randy. Poté jsme se přesunuli do Soshanguve, předměstí Pretorie, kde se workcamp odehrával.
Bydleli jsme v hlavním sídle organizace, spolu s dalšími dvěma dobrovolníky z Itálie Chiarou a Federicem, kteří zde dobrovolničí tři měsíce, a dvěma dobrovolníky z Jižní Afriky Lucasem a Promise. Byla to malá skupinka, ale rychle jsme se seznámili a příjemně se se všemi spolupracovalo. Také s rodinou Enocka jsme si velmi rychle porozuměli. Bydleli jsme v menším domě přímo v centru komunity, a proto kontakt s dětmi, na které se SAVWA zaměřuje, byl více méně nepřetržitý. Opravdový zážitek bylo zažít to, jaká tradiční jídla v Jižní Africe se vaří a jaký jiný životní styl tam mají. Trvalo mi docela dlouho zvyknout si na běžné vládou řízené výpadky proudu, které někdy komplikovali například vaření. Co jsem si ale zamilovala hned byla jejich láska k tanci. Zážitek to byl velmi bezprostřední a myslím, že více opravdověji bych jejich styl života nikdy nepoznala.
Normální den začínal společnou snídaní, která se skládala většinou ze směsice všeho možného od vajíček až po jogurt. Poté jsme se sešli venku na dvorku, kde jsme společně i individuálně zhodnotili předchozí den a připravili aktivity na odpoledne. S dětmi jsme se sešli vždy ve dvě hodiny a vždy jsme zvolili určité slovo, kterým se hry inspirovali jako například spolupráce, komunikace, atd. Následovala lehká hra spojená s tímto slovem a poté většinou dva sporty. Každý den jsme hráli fotbal, protože ten je tam nejpopulárnější. K tomu jsme vždy přidali nějaký nový pro děti nový sport jako basketbal, volejbal nebo frisbee. Na konci programu buď každý řekl o někom něco hezkého nebo prozradil co nového se naučil. Cílem celého tohoto programu je naučit děti spolupracovat, nehádat se a dobře komunikovat mezi sebou. Večer jsme si s ostatními dobrovolníky povídali nebo hráli karty. Jak už jsem zde psala opravdu opravdu mě bavilo s dětmi tancovat a mezi nejsilnější zážitky určitě patří dance party, kdy mě dívky učili tance na Jihoafrickou hudbu, kterou ony samy rády poslouchají.
O víkendech jsme měli volno a tak jsme podnikli také pár výletů. Jednu sobotu jsme vyrazili na celodenní výlet do Safari a jiný den zase do nedalekého centra Pretorie, kde jsme si mimo jiné prohlédli i Union building s památníkem.
Když jsme měli po čtrnácti dnech odjíždět, vůbec se mi nechtělo. Prožila jsem spoustu skvělých zážitků jak s dětmi, tak s ostatními dobrovolníky a určitě se někdy budu chtít do Jižní Afriky vrátit.
Zajímá tě celá moje cesta? Podívej se na ni přes Instagram, ve výběru #VeruWorkcampuje.
