Při psaní mých dojmů z EVS by asi bylo fajn psát popořadě a začít tím, jak jsem se vlastně k EVS dostal. Bylo mi 28 a během léta 2016 jsem se účastnil jako fotograf projektu Fotbal pro rozvoj, který pořádá INEX. Tam jsem se potkal s několika lidmi, kteří už na EVS byli, a tak mě do něj mohli zasvětit s tím, že si tuto příležitost rozhodně nesmím nechat ujít. I proto, že jsem během studia na VŠ nevyjel na Erasmus, jsem se rozhodl tuto příležitost “drapnout”. Hledal jsem projekt, který by byl orientovaný na obor, který jsem vystudoval a jako první a jediný jsem našel projekt ve Vratislavi (Wroclaw) v Polsku. Původně jsem měl zálusk na exotičtější lokace, takže jsem sice hodně slevil ze svých nároků na místo, ale později jsem toho určitě nelitoval. O dva pohovory po internetu později jsem se tak balil na 6-ti měsíční “edvenčr”.

Při odjezdu se mi oplatila v některých situacích léty osvědčená taktika “skoč do toho po hlavě a podstatné řeš na místě” Takže jsem odjížděl do Polska, o kterém jsem věděl asi tolik, že je na severu a je ploché plus něco o posypové soli, do města, o kterém jsem v životě neslyšel. Vratislav leží relativně blízko naší české kotlině a dá se tam sice dostat mnoha způsoby, ale žádný z nich pravděpodobně (a bohužel) není rychlý a někdy ani komfortní. Město mě překvapilo tím (ostatně jako později celé Polsko), co všechno nabízí. Rozhodně jej můžu doporučit k návštěvě – jeho historie, současnost a možnosti vyžití určitě stojí za to!

Výše zmíněná osvědčená taktika mě nakonec vůbec nemrzela, jelikož jsem měl obrovské štěstí nejen na lidi v polské přijímající organizaci (Justyna a Sebastian), ale i na ty, se kterými jsem pak 6 měsíců pracoval (Agnieszka, Joanna a další). Se všemi jsem si skvěle rozuměl, byli mi opravdu nápomocní, užili jsme si spoustu legrace a už se rozhodně těším na svoji další návštěvu.

Co se týká projektu, vybral jsem si projekt se zaměřením na PR. Jednalo se o pobočku městské knihovny s názvem Mediateka. Jak už název může napovědět, šlo o knihovnu, která mimo knihy nabízí k vypůjčení i další média, jak je už dnes v moderní knihovně zvykem – filmy na DVD a BluRay, audio knihy, hudbu, deskové hry, komiksy, e-knihy. Moje práce spočívala z jedné poloviny v péči o knihy a média – čištění, zabezpečování proti krádeži, vracení zpět do regálů – a druhou polovinu času jsem věnoval přípravě vlastních projektů pro propagaci Mediateky mezi rozsáhlou anglicky mluvící komunitu žijící ve městě, mezi které patřily letáky, příruční mapka knihovny, internetové stránky a mimo jiné i fotografování.

Během projektu jsem se pak intenzivně učil polsky, což se ukázalo být mnohem těžší, než jsem si původně myslel. Nejen každý Čech by si to měl zkusit, člověku to dokáže dobře zaplést jazykem. 🙂 Nakonec se mi to celkem podařilo nejen díky lekcím polštiny od mojí organizace a”lekcím” přímo v knihovně, ale i díky skupině úžasných česky se učících Poláků, kteří se ve městě pravidelně schází a se kterými jsme si vzájemně s jazykovými nedostatky pomáhali. Ke konci projektu jsem se tak odhodlal i za výpůjční přepážku a mohl si vyzkoušet i tuto část knihovnické práce.

Samozřejmostí, která k EVS patří, jsou jak popříjezdové a evaluační tréninky, tak i možnost využít volných dnů a cestovat si po svém. Tréninků, které jsou hrazené v rámci EVS, jsem se zúčastnil ve Varšavě a v malé, ale nádherné Toruni. Z obou tréninků jsem si odvezl zajímavé zážitky, navázal jsem spoustu nových přátelství a v Toruni jsem pak ochutnal nejlepší perník, jaký jsem kdy měl! 🙂 Mimo tyto tréninky jsem navštívil i krásný Gdaňsk, polskou stranu Krkonoš, Katovice, Krakov a díky možnosti si nastřádat volné dny jsem měl příležitost se podívat i na Azory uprostřed Atlantiku.

Jakkoli mě EVS v Polsku překvapila a jakkoli dobře jsem se na svém projektu bavil, tak pro mne EVS byla především osobní zkušeností, kdy jsem si uvědomil spoustu nových věcí a na řadu z nich jsem získal novou perspektivu. Jediné, čeho jsem na projektu litoval, bylo to, že byl tak krátký.

Na závěr bych měl napsat nějaké doporučení, ale doufám, že doporučením bude celý můj článek i články nebo příběhy dalších lidí, kteří se na EVS vydali. Jestli máš chuť to zkusit, tak nad tím moc nepřemýšlej, vyber si projekt a prostě jeď.