První den jsou všichni „lovci“
Vše fungovalo následovně. Hned po příjezdu jsme potkaly několik lidí pobíhajících s papírem v ruce „lovíc“ zástupce organizací, se kterými ještě nemají domluvený meeting, tzv. bilaterál. Naše zkušená kolegyně Jana samozřejmě nezaváhala a hned se k „lovcům“ přidala. Ani jsme nemrkly okem a měly jsme plán bilaterálů na následující dny více než plný. Poté následovala večeře, kde se to hemžilo desítkami lidí z různých zemí, organizací, kultur, náboženství. A s těmi všemi jsme se měly (chtěly!) během tohoto týdne potkat. Uffff!
Bilaterální setkání s tureckou organizací Genctur
Bilaterály, bilaterály, bilaterály…
S velkým očekáváním jsme začaly druhý den ranním setkáním se zástupcem organizace EST-YES z Estonska. Představili jsme si vzájemně naše workcampové programy, vyjasnili všechny nesrovnalosti a neposledně ochutnali sladkosti, které s sebou každá organizace přivezla. Na celou tuto proceduru jsme měli 30 minut. Po Estonsku přišel na řadu zástupce FIYE Polsko, poté koordinátorka VJF Německo, další byl tým z Lunaria Itálie a pak a pak a pak… Zdánlivě nikdy nekončící bilaterály měly ale přesto něco do sebe. Tolik zajímavých a inspirativních setkání za pouhé dva dny se dají zažít pouze a jenom tady, na technical meetingu. A tak jsme běhaly se Studentskou pečetí od stolu ke stolu a sbíraly informace o workcampech z celého světa.
Bilaterální setkání s Lassem z dánské organizace MS
Zima jako v Rusku
Den oddechu nám poskytl až Alliance day, kdy jsme měly možnost dozvědět se něco více o struktuře dobrovolnických sítí, pracovních skupin a také si během workshopu vyzkoušet, jak pracovat s novými médii. Na odpoledne byla naplánovaná prohlídka města. Počasí nám ovšem nepřálo. Jelikož jaro do Nižniho Novgorodu nestrčilo ještě ani špičku nosu, užili jsme si místo krásných výhledů pouhý mlžný opar a místo slunečních paprsků déšť, a teplotu kolem mínus pěti! Po celodenním programu jsme si ovšem užily interkulturní večer, kde se tančilo a povídalo až do ranních hodin.
„Pigeon boxes“ – takhle jsme doručovali „poštu“ jednotlivým organizacím
Příště u nás
Ani jsme se nenadály a zase jsme seděly v letadle, tentokrát však směr Praha. Naprosto vyšťaveny, ale maximálně spokojeny a plny zážitků, jsme se opět vracely domů. Byl to velmi milý a inspirativní týden, ze kterého jsme si odvezly více než jen seznam několika stovek workcampů na flashce. Budeme se těšit zase příští rok, tentokráte v České republice.
